Termokamera vs. noční vidění: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Při pohybu v noci, ať už v přírodě, při ochraně majetku nebo v záchranných složkách, se často využívají technologie, které umožňují vidět i za tmy. Nejčastěji se mluví o tzv. nočním vidění (night vision) a termokamerách (termovizi). Přestože slouží podobnému účelu. tj. pomoci vidět v noci, fungují na zcela odlišném principu.
Noční vidění: světlo zesílené
Noční vidění pracuje se zesilováním zbytkového světla – například z měsíce, hvězd nebo světla z umělých zdrojů, světelného smogu. Speciální optika a elektronika slabé světlo zesílí a tím vytvoří obraz, který je pro lidské oko dobře viditelný. Obvykle má tento obraz známý nazelenalý odstín, ale není to pravidlem, Existují i „bílé“ noktovizory. Nevýhodou je, že noční vidění nefunguje dobře ve zcela tmavém prostředí, kde není žádné světlo k zesílení – například v uzavřených prostorách nebo při zatažené obloze bez měsíce. Pokud není co zesílit, nemá zařízení co zobrazit. Rizikem pro noční vidění a jeho nevýhodou je i možnost oslepení zdrojem světla. Protože noktovizor maximálně zesiluje zbytkové světlo, tak už jen obyčejná baterka může člověka oslepit, protože noktovizor její záření znásobí na „bolestivou“ hodnotu.
Termovize: vidět teplo
Termokamery fungují úplně jinak. Nezáleží jim na okolním světle, protože snímají vyzářené infračervené záření, tedy teplo, které vyzařují lidé, zvířata, příroda, stroje i budovy. Termovize vytváří obraz podle rozdílů teplot. Dle použité palety se teplejší objekty mohou např. zobrazit jako světlejší (nebo barevně výraznější), chladnější naopak tmavší. Díky tomu termokamery fungují i v naprosté tmě, v kouři nebo mlze, kde by noční vidění selhalo. Navíc termokamera neřeší, zda jsou v pozorované oblasti zdroje světla (auto, baterka, dům) - termokameru nejde oslepit.
Ptáte se, kdy zvolit kterou technologii?
Záleží na účelu použití. Noční vidění se hodí pro navigaci v přírodě, pozorování zvěře nebo taktické použití tam, kde je aspoň trochu světla. Termokamery jsou ideální pro detekci lidí, zvířat nebo jiných tepelných jevů za každých podmínek – často se používají při pátrání, ostraze objektů nebo v průmyslové diagnostice. Mnohé profesionální týmy dnes používají obě technologie dohromady, protože se navzájem skvěle doplňují.